uniqueronnie

Tak konečně zapršelo. Jsem ráda, protože se pročistil vzduch, a já si odpočinula od těch veder, ve kterých se toho moc dělat nedá. Dnes tu pro vás mám malou inspiraci na outfity. Dejte mi vědět zda jsem se trefila do vašeho vkusu, a nebo rády nosíte něco jiného. prosím nekopírovat, vše je tvořené mnou na webu polyvore.com Který se vám líbí nejvíce? :) Užívejte volna a hodně čtěte!

Pouze spleť mých myšlenek v době kdy vládne noc. Nehledejte v tom spojistost s mojí osobou. Vše je pouze smyšlené. Stačilo by, kdyby mohla pozorovat jak slunce pomalu předává vládu měsíci. Stačilo by, kdyby měla někoho, kdo by ji objal. Stačilo by, kdyby s ním mohla pozorovat hvězdy a být volná. Stačilo by, kdyby se na ni podíval a řekl, že ji nikdy neopustí. Tak málo by jí stačilo. A přesto ani to málo už mít nemůže. Protože nic netrvá věčně. R.

Mám teď více času na psaní, tak čekejte spíš články tohoto tipu :-) Stála jsem na našem tajném místě vysoko nad Seattlem. Bylo několik minut po půlnoci, a kolem mého pasu jsem měla omotané Chrisovy ruce. Cítila jsem se perfektně. "Na co myslíš?" zašeptal mi do ucha. "Že tenhle den nemůže být lepší," odpověděla jsem se zavřenými víčky. "Počkej ráno, ten vlastnoručně udělaný drink od Jakea a Ethana nebyl dobrý nápad," zasmál se. Miluju jeho smích. "Hele, tys jim s tím ještě pomáhal," obvinila jsem ho. "Dobrá, dostala jsi mě, jak mě potrestáš?" zeptal se a otočil si mě čelem k sobě. Přivřela jsem oči. "To se ještě uvidí," zašeptala jsem proti jeho rtům a nemohla se dočkat, až se spojí s mými. "Car?" ozvalo se však najednou. Otevřela jsem oči a podívala se na Chrise. "Caroline?" uslyšela jsem znovu, ale Chrisova ústa se ani nepohnula. Jen se na mě díval. " Caroline?" ucítila jsem dotyk na ruce. Pod...

Ahoj, jak se daří? Prázdniny nám začaly, a hned je zima. Dneska jsme s rodinou udělali menší grilovačku, ale kromě jídla z toho žádný jiný požitek nebyl, protože jsem se klepala zimou. Chtěla jsem se potom jet na kole podívat na dražbu dřevěných soch (nesmějte se, v našem malém městě se nic neděje, a tak se vždycky chytnu jakékoliv příležitosti odtud vypadnout) , ale studený vítr mé plány pohřbil:-D Ale ne úplně. Nakonec jsem jela autem, a ani jsem tam dlouho nepobyla. No a tak jsem skončila opět u noťasu a na tumblr. Dnešní inspirace jsou vyloženě jen obrázky, které se mi opět nahromadily na weheartit. a jaké počasí je u vás?:-) ENJOY SUMMERTIME. Ronnie.

Má škála oblíbených hudebníků je dost široká. A i když miluju převážně americké a britské interprety, tak se mezi mými oblíbenci najdou i nějací čeští. A mezi ně patří Lucka Vondráčková. Na Lucince jsem vyrůstala, a její hudba mne baví dodnes. Je to asi tím, že tatínek ji zbožňuje, takže jsem se poslouchání jejích písní prostě nevyhnula. Ale i když můj vkus na hudbu v poslední době zahnul spíš do rocku a takových tvrdších stylů, přepadne mě občas nálada na její popovky. Její (nejnovější?) píseň mě teď chytla, a tak stlačuju neustále replay. Snad se vám taky zalíbí:-) Ronnie.

Tento článek mi slouží spíš k vypsání, takže to opravdu nemusíte číst:-) Nevím přesně, jak bych měla začít. Je nás asi víc kdo je právě teď v devítce a chystá se začít další kapitolu svého školního života- střední. Já na tom nejsem zas tak špatně, protože jsem na gymnáziu, a s větší částí mé třídy budu trávit další 4 roky. Jenže ta menší část obsahuje lidi, kteří mi budou ve třídě opravdu chybět. Odchází mi moje dvě Mka, obě holčiny miluju, a rozhodně ve třídě budou chybět. Popravdě nevím jak to další rok zvládnu. Bez M, nevím. Jsme prakticky nerozlučné, kam šla jedna, šla i druhá. Ze školy už budu chodit sama. Při hodinách matiky mě nebude nikdo odtrhovat od soustředění (i když? soustředila jsem se někdy vůbec? :D) . Při hodinách angličtiny už mi nikdo nebude převyprávět příběhy jinak než jsou. Už se nebudu smát každé blbosti. Už nebudeme sedět na topení a dávat pozor, aby nás nenachytal učitel biologie. rozlučková.♥ Je toho tak strašně moc na vzpomínání, dlouhé 4 roky. Roky kdy jsem ...

Ahojky, je krásně. I já se cítím skvěle. Asi to je tím sluníčkem:-) Ve škole už se to pomaličku všechno uzavírá, a tak mi volného času přibývá. Co se týče mé nálady, tak občas mě přepadne menší depka, ale to jen ve škole. Jakmile dorazím do klidné části našeho malého (hnusnýho) městečka, začne mi být fajn. Jsem tam sama, bez lidí, kteří mi znepříjemňují dny. Každopádně, jsem před chvílí přišla z takového menšího zkušebního focení, a nahrála jsem dnešní snímky. Sedla jsem si před branku, a zkoušela pořídit nějaké macro fotografie. Podle výsledků jsem zjistila, že se mám ještě co učit. No jo, s Ninou (i se mnou samozřejmě:-D) bude práce (aneb změnila jsem foťáčkovi jmén o, a takhle to bude, doufám, nastálo) Nebudu vás zdržovat kecama, na ně se můžete těšit v dalších dnech:-) Užívejte si teplíčka! A na závěr, fotka ze zákulisí:-D Ronnie.