Little things make people happy

Páni,

radši se ani nedívám na datum posledního článku, protože bych tomu asi ani nevěřila. Hodně dlouho jsem neotevřela word a nepsala. Hodně dlouho jsem nepsala sem. Nebylo o čem. Řekla bych, že pár určitých věcí se změnilo, třeba to, že jsem zlenivěla. Ale opravdu dost. S začátkem druháku jsem přestala se vším s čím jsem začala přes prázdniny. Upadla jsem do starého známého stereotypu a prokrastinace plně udeřila.

Zmůžu se jen na stěžování si na twitteru, protože lidi kolem mě to už nebaví. A já se jim nedivím. Ale to jsem prostě já, věčně nespokojená. Aby dnešní článek nebyl jen plný zbytečných myšlenek, rozhodla jsem se splácat něco k tématu týdne.

"Maličkosti, které dělají lidi šťastnými."

Poslední dobou se snažím si takových maličkostí vážit. Učím se být vděčná za úsměv, nebo že mi třeba někdo otevře dveře a pustí mě první. I na špatném dni se dá najít tolik pozitivních blbostí, které vám náladu zlepší. Stačí jen vnímat. I já sama se snažím lidem zpříjemňovat den. Ráno, když jsem i já mrzutá se nutím popřát mamce dobré ráno, protože vím, že se jí do práce pojede hned líp. Po tátově příchodu z práce se ho zeptám jak bylo, protože chci aby věděl, že se zajímám jak se měl. Jsou to hlouposti, ale i díky těmto hloupostem se cítím líp. Dívejte se kolem sebe, a usmívejte se, zlepšete ostatním den.

Jen takový slet slov, chtěla jsem se vám ozvat.

Smějte se,

Ronnie.