sluníčko svítí a roste kvítí
Přírodní zázrak, něco okouzlujícího a uklidňujícího.
Trochu ironie, když je teď venku zataženo, prší a je bouřka, která by mohla trvat klidně celý týden, protože díky ní se mi zachtělo zase něco napsat. Mám za sebou první týden po prázdninách, a hned se mi zastesklo po tom bezstarostném pocitu volna. Moje nervy se opět začínají připravovat na dalších 5 stresujících dní, protože jak bývá zvykem, sobota je tatam, a neděle je vždycky taková pochmurná a uteče ještě rychleji.
Zjistila jsem, že mě nucené focení nebaví a unavuje. Proto bych se tím asi nedokázala živit (jak jsem si kdysi dávno myslela). A taky jsem udělala chybu s dalším zapojením do fotosoutěže. Jenže jistý pan učitel mě do toho pořád tlačil, i když si asi neuvědomuje, že mé fotky jsou vždy jen jedny ze sta pokusů, které zrovna vypadají úctyhodně. Proto jsem si pak připadala blbě mezi ostatními studenty, kteří prostě mají jistý přehled o tom kdy použít vysoké a nízké clonové číslo apod. Občas si říkám, že nemám právo vlastnit zrcadlovku s mými (ne)znalostmi. Připadá mi, že se focení stalo spíše záležitostí čísel a techniky, než prostým zachycením okamžiku.
Kdo by řekl, že alkohol (do jisté míry) sbližuje? Lidi v tom divném opojení vypouštějí z úst věci, které by v sobě jinak dusili. Musím říct, že jsem za to vděčná. Jinak bych nikdy neporozuměla lidem, kteří jsou pro mě důležití. Těším se až zas budeme pozorovat hvězdy a přitom jen tak přemýšlet nad smyslem života. Až se znovu budeme v té zimě choulet v křeslech a naslouchat si. Až bude taková tma, že si nebudeme muset navzájem nahlížet do očí plných slz, které jsme nikdy nechtěli nechat stékat po tvářích. Těším se. Protože v tu chvíli ze mě opadla všechna tíha. Protože v tu chvíli jsem si uvědomila, že mě někdo chápe. Že nejsem sama. A i když každý řešíme naprosto odlišné problémy, jsme v tom spolu.
I was thinkin' about you, thinkin' about me, thinkin' about us
where we gonna be
open my eyes,
and it was only just a dream
Po dlouhé době se k ní vracím, a pořád mám ten hřejivý pocit. Ach, staré dobré časy. Poslouchám, a na rtech mi opět pohrává úsměv.
Komentáře
Okomentovat