Nový život 3. část
Tak je tu po několika stoletích další kapitola mé povídky. Je opět taková kratší, ale příští už by měla být delší (doufám) ;)
"Starships were meant to fly, hands and touch the sky.." Lucy volá. "Čau, co je?" zeptala jsem se a z vlasů mi přitom pořád kapala voda z jezera. "Dneska večer je u Scotta párty. Půjdeš?" vyhrkla hned. Moc se mi tam nechtělo, ale znala jsem Lucy. Ta nebere "ne" jako odpověď. "Jo, myslím, že se zastavím." Odpověděla jsem, nepříliš nadšeně. "Super, tak v devět u mě. Měj se." Ukončila hovor. Já jsem ze sebe dostala mokré oblečení a vysušila si vlasy. Když už jsem konečně dokončila sušení vlasů, tak jsem uslyšela zaklapnutí dveří. Seběhla jsem po schodech dolů a uviděla matku. "Ahoj mami." Prohodila jsem. "Ahoj, budu potřebovat, abys skočila nakoupit. Večer čekám návštěvu." Oznámila mi hned. "Jo, fajn, ale já už mám na večer svoje plány." Vysvětlila jsem. "Ale jistě, já taky netvrdila, že se tě ta večeře týká." Řekla pohrdavě. Kývla jsem, obula si boty a vyrazila do obchodu.
Večer jsem se začala připravovat. Vyžehlila jsem si vlasy a oblékla si černé minišaty. Když už jsem byla hotová, tak jsem uslyšela zvonek. "Zlato, běž prosím otevřít." Zavolala na mě matka z kuchyně. "Zlato?" divila jsem se a šla otevřít. Za dveřmi stál vysoký, asi tak 40letý muž. Změřila jsem si ho od hlavy až k patě, a aniž bych pozdravila, tak jsem ho pustila dovnitř a rychle zmizela. Nechtěla jsem ani pomyslet na to, že si máma našla někoho novýho. Nikoho dalšího jsem už ve svém životě nechtěla. Přála bych si jediné- aby už konečně uběhly ty dva roky zbývající do mých osmnáctin a já mohla odsud vypadnout. Sice je máma s bráchou to nejlepší v mém životě, ale už mám té ignorace od ní tak akorát dost. Asi tak za 15 minut jsem už stála před domem Lucy. "Ahoj, tak můžeme?" zeptala se vesele. Přikývla jsem a vydaly jsme se ke Scottovi.
Ronnie.
Komentáře
Okomentovat